Hektický konec soustředění v Benidormu.
Konec kvalitního soustředění se rychle naplnil a tak po víkendu jsem absolvovali v překrásném prostředí poslední tréninky, když všichni odvedli kvalitní práci a výlet do výrobny čokolád.
Poslední večer byl hektický, když děvčata nelenila a ve večerních hodinách se vozila výtahem do prvního patra /asi osm schodů/ a co čert nechtěl výtah se zasekl a tak cca tři hodinky byly holky uvězněné ve výtahu, než dorazila záchrana. V den odjezdu horor pokračoval, když jsme přišli k objednanému autobusu na 5.15hod. a oláááá autobus nikde. Po telefonátu nás rozespaný hlas ujistil, že autobus tam byl ve 4hodiny a nyní již žádný autobus nepojede. Takže horor začal a naštěstí se podařilo zajistit čtyři taxíky, kteří nás bleskurychle za velké peníze přepravily na letiště, kde jsme cca 15minut zdrželi odlet. Nicméně jsme se všichni dostali na palubu a cca po dvou hodinách letu jsem přistáli na krakovském letišti. Auta po čtrnácti dnech byly na místě a tak jsme se vydali směr domů. Při příjezdu k Olomouci nás již rádio upozornilo, že u Prostějova je osm kilometrů kolona na jednu hodinu čekání. Tak nastal úprk okolními cestičkami objet Prostějov, což se nakonec určitě po kratším než hodinovém čekání v koloně podařilo a další překvapení nás čekalo při sjezdu za Rohlenkou, kde jsme najeli do druhého pruhu a ten nám nedovolil sjet na Brno a tak jsme si trochu objeli Brno a nakonec jsme přistáli všichni na Horníkové, kde si již všichni našli rodiče a rozjeli se domů.
Po náročném závěru soustředění si nyní musím rychle odpočineme a vzhůru do letní sezóny.
Č
